Konvektor nebo přímotop?

Zjistili jsme, že lidé často tápou – co je vlastně konvektor a čím se liší od přímotopu? 

• Co je konvektor a proč se tak jmenuje?
• Konvektor je přímotop. Ale přímotop nemusí být konvektor.
• Co je sálavý přímotop, je to konvektor?
• Jak konvektor vybrat – kam se co hodí, výhody a nevýhody.
• Mýty a omyly o konvektorech/přímotopech
• Trocha historie: Jak vznikl konvektor?
• Závěrečné shrnutí

 

 

Co je konvektor a proč se tak jmenuje?

Konvektor je elektrické topidlo, které funguje na principu konvekce (proudění) – tedy přirozeného proudění ohřátého vzduchu. Základní fyzikální princip je velmi jednoduchý: studený vzduch klesá dolů, kde vstupuje do těla konvektoru. Uvnitř zařízení se ohřeje pomocí topného tělesa nebo topné lamely. Jakmile se vzduch ohřeje, stoupá vzhůru zpět do místnosti, čímž uvolní místo pro další chladnější vzduch. Tento cyklus se neustále opakuje a zajišťuje rovnoměrné vytápění prostoru – bez nutnosti použití ventilátoru nebo jakýchkoliv pohyblivých částí. Tento princip se nazývá přirozená konvekce.

Existují však i aktivní konvektory, které využívají ventilátor pro rychlejší cirkulaci vzduchu. Tyto modely jsou hlučnější a využívají se spíše v průmyslových objektech, dílnách nebo ve stavebnictví.

Slovo "konvektor" není náhodné – vychází z latinského „convectus“, což znamená „dopravovaný“ nebo „přenášený“. Odkazuje přímo na přenos tepla prouděním vzduchu. Název je tedy odvozen přímo z fyzikálního principu, na kterém je zařízení postaveno. Konvektor představuje jednoduché a efektivní řešení vytápění, které nevyžaduje údržbu, nešíří hluk (u modelů bez ventilátoru) a neohřívá přímo povrchy jako sálavá topidla.

 

Konvektor je přímotop. Ale přímotop nemusí být konvektor.

Když se řekne přímotop, většina lidí si představí kompaktní elektrické zařízení, které po zapnutí okamžitě začne vydávat teplo. Tento obraz je vcelku přesný. Přímotop totiž není konkrétní typ zařízení, ale obecné označení pro jakýkoliv zdroj tepla, který pracuje okamžitě a přímo – bez zdržení, bez spalování paliv, bez nutnosti akumulace.

Přímotop znamená:

• Okamžité teplo – zařízení začíná hřát prakticky ihned po zapnutí.
• Žádné ztráty přes potrubí nebo médium – teplo je produkováno přímo v místě spotřeby.
• Elektrické napájení – většina přímotopů je napájena elektřinou, ale teoreticky sem mohou patřit i plynové přímotopy, pokud splňují výše uvedené vlastnosti.

To, co dělá přímotop přímotopem, je tedy způsob, jakým teplo vzniká a je distribuováno. Nepotřebuje žádný externí zdroj mimo sebe – není závislý na teplé vodě z kotle, ani na akumulaci. Prostě zapneme a topíme.

Shrňme si to:

• Každý konvektor je přímotop, protože hned topí a vyrábí teplo na místě.
• Ale ne každý přímotop je konvektor, protože přímotopy mohou pracovat i na jiných fyzikálních principech, tj jiným šířením tepla.

Dělení nejpoužívanějších přímotopů podle principu přenosu tepla:

• Klasické konvekční přímotopy (konvektory) – ohřívají vzduch a ten cirkuluje po místnosti. Pouze konvekce.
• Sálavé přímotopy – vydávají infračervené záření, které ohřívá přímo předměty a osoby i konvekci, produkce tepla je kombinace konvekce/sálání.
• Nízkoteplotní sálavé infra panely (bytové infrapanely) - vydávají dlouhovlnné infračervené záření FIR (Far Infra Red) kolem 8 µm, produkce tepla je sálání s malým podílem konvekce v závislosti na umístění.
• Zářiče - vydávají krátkovlnné infračervené záření NIR (Nir Infra Red), teplota zdroje je např. 2000°C, jde téměř pouze o sálání v agresivnější formě dané vlnovou délkou, resp. vysokou teplotou zdroje, téměř pouze velmi citelné sálání.

Toto rozdělení je důležité nejen z technického hlediska, ale i z pohledu uživatelského komfortu. Zatímco konvektor rychle ohřeje v místnosti vzduch, což je sice fajn, ale ke špičkovému komfortu to nestačí, sálavý přímotop nabídne nebo infrapanel nabídnou intenzivní plné teplo, které zvýší povrchové teploty stavební konstrukce i zařizovacích předmětů a nabídne tak o level vyšší komfort i při nižší teplotě vzduchu.

V praxi se velmi často setkáváme s tím, že lidé tyto pojmy zaměňují. Může za to marketing, ale i běžná jazyková praxe, kde se „přímotop“ používá téměř pro jakékoliv elektrické topidlo. Je proto dobré vědět, jaký konkrétní princip zařízení využívá – protože to zásadním způsobem ovlivní výběr topidla a tím komfort a spotřebu energie v dané konkrétní aplikaci.

Co je sálavý přímotop, je to konvektor?

Sálavý přímotop kromě konvekce předává teplo formou infračerveného záření, které neohřívá primárně vzduch, ale přímo objekty, osoby nebo stěny, na které záření dopadá. Tento způsob vytápění je mimo standardních aplikací velmi účinný v místnostech s vyšším stropem, častým větráním nebo tam, kde se lidé zdržují jen lokálně. V principu je to podobné, jako když na vás svítí slunce – vzduch kolem může být chladnější, ale sluneční paprsky vás i tak příjemně ohřívají. Stejně tak funguje i sálavý přímotop. Je to dané jeho konstrukcí: sálavý přímotop je konvektor s vysokým podílem sálání. Takže ano – sálavý přímotop je technicky vzato také konvektor i když s podstatně menším podílem konvekce než ten klasický, efekt vysokého sálavého podílu tepla z něj však dělá spíše sálavý panel s částečnou konvekcí.

Hlavní výhody sálavých přímotopů:

• Pocitově více tepla při stejné teplotě vzduchu – tělo vnímá přímé sálání intenzivněji.
• Nízké proudění vzduchu – díky tomu se prach točí méně než u tradičního konvektoru, což ocení zejména alergici a astmatici.
• Tichý provoz – bez ventilátoru nebo jiných pohyblivých částí, polovodičové spínání bez cvakání.

Sálavé přímotopy jsou ideální také do koupelen, kde po sprše potřebujete rychle zahřát tělo, nebo na chaty a chalupy, či prostory, kde potřebujete zlepšit komfort zvýšením povrchové teploty vnitřních povrchů. Vhodné jsou ale i do kanceláří, dílen nebo komerčních provozů.

 

 Jak konvektor vybrat – kam se co hodí, výhody a nevýhody

Při výběru přímotopu nebo konvektoru je vhodné zaměřit se na několik klíčových aspektů, které ovlivní, jak dobře bude zařízení vyhovovat vašim potřebám. V první řadě zvažte způsob použití – jiný typ topidla se hodí pro rychlé nárazové přitopení v koupelně a jiný pro dlouhodobé udržování stálé teploty například v bytě nebo kanceláři. Pokud hledáte mobilní řešení, je nutné hledat topidlo opatřené klopnou pojistkou, tak aby bylo možné ho provozovat bez dozoru.

Výběr správného výkonu se odvíjí od tepelné ztráty objektu – u prostor, které se využívají nárazově, jako jsou chaty nebo dílny, je doporučeno výkon raději navýšit. Důležité je i umístění a celkové provedení topidla: nástěnné varianty šetří místo a jsou ideální pro trvalé použití, zatímco přenosné modely nabízejí větší flexibilitu. Neopomeňte ani vzhled, některá zařízení jsou navržena tak, aby zároveň esteticky doplnila interiér. Funkce a bezpečnostní prvky jako termostat, časovač, ochrana proti přehřátí, dětská pojistka či automatické vypnutí při převrhnutí výrazně zvyšují komfort i bezpečnost provozu. K moderním doplňkům patří také ovládání přes Wi-Fi nebo chytré zásuvky. A nakonec zvažte poměr ceny a životnosti – levnější modely mohou být méně komfortní, méně bezpečné a méně odolné. Pro pravidelné a dlouhodobé používání se vyplatí investovat do kvalitnějšího zařízení se sálavým podílem a dostatečným výkonem.

Kam se co hodí?

Zde jsou doporučení podle typu vytápěného prostoru a způsobu použití:

• Klasický přímotopný konvektor – přímotop: do běžných místností, obýváku, kanceláře s důrazem na nízkou pořizovací cenu. Rychle zvedne teplotu vzduchu, absence sálavého tepla nevytvoří špičkový komfort.
• Sálavý přímotop: do obytných místností, obýváku, kanceláře, koupelny – vyšší cena než konvektor ale komfort výrazně vyšší, spotřeba nižší. Hodí se výborně pro přerušovaný provoz v rekreačních objektech.
• Sálavý panel – infrapanel: pro stálé vytápění především dobře zateplených nemovitostí (nižší výkon z jednotky plochy než přímotop/konvektor), dále velmi vhodný do koupelny nebo jako zónový ohřev v obytných místnostech, pořizovací cena v přepočtu na výkon vyšší než konvektor nebo sálavý přímotop.
• Vysokoteplotní infrapanel: zónový ohřev teras a zimních zahrad nebo přerušované vytápění např. koupelen, bezúdržbový, bez světelných efektů.
• Zářič, např. halogenový: nárazové topení do extra chladných míst, jako jsou terasy v zimě, nárazově používané koupelny apod. Provoz je provázen světelným efektem, barva světla odpovídá teplotě zdroje.
• Teplovzdušný ventilátor: pouze pro krátkodobé použití v dílně apod., víří nadměrně vzduch, ventilátor zvyšuje hlučnost.

 

Příklady konvektorů a "nekonvektorů" s komentářem

Výhody a nevýhody konvektorů/přímotopů

Mýty a omyly o konvektorech/přímotopech

1. Přímotopy jsou drahé na provoz
Naopak. V současném domě s minimální potřebou tepla je tento druh vytápění s nízkou pořizovací cenou, nulovým servisem a dlouhou životností velmi dobrá volba.

2. Nevytopí větší místnost
Pokud je zařízení správně dimenzované podle tepelné ztráty místnosti, zvládne vytopit i velké prostory. Důležitá je volba správného typu a výkonu.

3. Vysušují vzduch
Ve skutečnosti nevysušuje vzduch samotný přímotop, ale nadměrné vytápění. Každý zdroj tepla, který zvyšuje teplotu v místnosti bez současného zvlhčování, způsobí pokles relativní vlhkosti. To se ale týká i radiátorů či krbů.

4. Jsou nebezpečné
Kvalitní značkové přímotopy splňují přísné bezpečnostní normy a jsou vybaveny ochranou proti přehřátí, automatickým vypnutím při převrhnutí, dětskou pojistkou a dalšími prvky. Při správném používání jsou naprosto bezpečné.

6. Nejsou ekologické
Tento mýtus opomíjí fakt, že elektřina v Česku pochází stále více z obnovitelných zdrojů a přímotopy neprodukují žádné lokální emise (na rozdíl od kotlů na pevná paliva nebo krbů).

 

Trocha historie: Jak vznikl konvektor?

Elektrické konvektory se objevily v domácnostech ve větším měřítku v polovině 20. století. Byla to doba poválečného rozvoje a elektrifikace, kdy se elektřina začala běžně používat nejen k osvětlení a vaření, ale i k vytápění. Lidé hledali efektivní a pohodlné způsoby, jak si doma zatopit – bez nutnosti spalování uhlí, dřeva nebo údržby složitých kotlů.

První modely konvektorů byly poměrně jednoduché – kovové tělo, spirála jako topné těleso, často bez jakéhokoliv krytí. Bezpečnostní normy byly minimální, a tak bylo potřeba dávat na přístroje velký pozor. Přesto si rychle získaly oblibu pro svou jednoduchost: zapnete, topí, nepotřebujete žádné palivo, žádný komín, žádný kouř. V 70. a 80. letech se začínají konvektory výrazně zlepšovat. Dochází k vývoji lepších tepelných článků, přibývá automatické regulace (termostaty), bezpečnostních pojistek a izolací. S rozvojem plastů a kompozitních materiálů se také mění design – konvektory jsou tenčí, lehčí a snadno přenosné. Výrobci také přichází s nástěnnými variantami pro pevnou instalaci.

Dnes jsou konvektory dostupné v celé škále výkonů, velikostí i funkcí. Využívají se nové topné prvky, digitální ovládací panely, časovače, bezdrátové řízení přes Wi-Fi či integrace do chytré domácnosti. Moderní konvektory jsou tedy bezpečnější, úspornější a flexibilnější než kdykoliv předtím – a stále stojí na stejném fyzikálním principu jako ty první: konvekci.

 

Závěrečné shrnutí

Slovíčka jako "konvektor" a "přímotop" mohou být matoucí, ale klíč je jednoduchý: přímotop je obecný pojem, konvektor je jeho konkrétní forma. Každé z těchto topidel má své místo a výhody. Když porozumíte jejich principům, můžete si lépe vybrat podle svých potřeb a zvyšovat tepelný komfort ve vašem domově efektivně i úsporně.

Chcete poradit, porovnat konkrétní modely, nebo potřebujete doporučení pro specifickou místnost? Rádi pomůžeme! Primotopy.eu KONTAKT