Tepelná pohoda
Tepelná pohoda a pocit tepelného komfortu
Abychom se ve vytápěném prostoru cítili příjemně, tedy abychom měli pocit dobrého tepelného komfortu, musíme zvolit vhodný typ vytápění a vzít v úvahu i další okolnosti. Pocit dobré tepelné pohody je závislý především na těchto atributech:
- Teplota vzduchu v místnosti je základní atribut, jak si ale řekneme dále, není cílem udržovat jeho teplotu na zbytečné vysoké úrovni, naopak, příliš vysoká teplota vzduchu způsobuje otupělost, únavu, nekomfort a zvýšené energetické nároky, pokud se tepelná pohoda dostaví při relativně nízké teplotě vzduchu, je to vhodné a prospěšné.
- Teplota sálání okolního prostředí (stěny, podlaha, plochy dveří a oken, povrchy topných těles, zařizovací předměty) má obrazně řečeno „lví" podíl na tepelném komfortu. Pokud mají jmenované povrchy nízkou teplotu, dochází k nepříjemnému pocitu chladu ačkoli vzduch je o několik stupňů teplejší.
- Rozvrstvení teploty vzduchu - tento pojem představuje průběh teploty v závislosti na výšce od podlahy. U klasického konvekčního (např. radiátorového teplovodního) vytápění se teplý vzduch hromadí u stropu a u podlahy je naopak chladno - způsobuje nekomfort. Vhodným výběrem topného systému můžeme dosáhnout rovnoměrného rozdělení teploty v ose podlaha - strop.
- Rychlost proudění vzduchu (průvan, větrání) je pohyb vzduchových částic v místnosti. Netěsností obálky domu (špatná okna) nebo chybným větráním vzniká „průvan" jenž má obzvláště negativní účinky na tepelnou pohodu. Proudění vzduchu pod 0,1 m/s není rušivé a nemá vliv na komfort.
- Relativní vlhkost vzduchu ukazuje podíl vodní páry ve vzduchu - poměr aktuálního množství vodní páry k maximálně možnému obsahu páry za dané teploty, udává se v procentech. Příliš vysoká relativní vlhkost způsobuje nekomfort. Pokud se hodnota relativní vlhkosti při teplotách kolem 20°C pohybuje mezi cca 35 - 65%, není třeba se jí zabývat.
Pro pocit tepelného komfortu potřebujeme tedy rozumnou teplotu vzduchu i vnitřních povrchových konstrukcí. Jedno bez druhého nefunguje, teplota vzduchu např. 23 st. C a průměrná teplota ploch 16 st. C povede k nekomfortu. Ideální by byla např. průměrná teplota povrchů i vzduchu kolem 20 st. Celsia. Pozor také na tzv. „asymetrii teploty sálání" - je to stav, kdy ačkoliv průměrná teplota povrchů (teplota sálání okolí) se pohybuje v rozumné mezi a byla by vnímána jako vcelku příjemná, tak silně rozdílná teplota části obálky (extrémně chladná stěna, špatná okna) způsobí teplotní asymetrii se silným negativním dopadem na pocit komfortu.
- Příklad 1: horký vzduch do 30°C, stěny strop, podlaha do 10°C = NEKOMFORT - PŘÍLIŠ ZIMA
- Příklad 2: stěny strop, podlaha do 25°C, vzduch do 5°C = NEKOMFORT - CHLAD
- Příklad 3: stěny strop, podlaha do 26°C, čerstvý vzduch do 15°C = PŘIJATELNĚ
- Příklad 4: vzduch 20°C, stěny strop, podlaha 20°C = KOMFORT
Výběrem vhodného, dobře navrženého a regulovaného topného systému se můžete výrazně přiblížit k vytvoření ideálního tepelného komfortu a zároveň snížit energetické nároky na výrobu tepla. Proto zaměřte svou pozornost na sálavé nebo velkoplošné topné systémy.
Pocit tepelného komfortu vytvořený zmíněnými atributy tepelné pohody s dobře navrženým topným systémem oceníte zejména v exponovaných částech obytných prostor. Sálavé topení do koupelny nebo topení do novostavby kýžený komfort poskytuje.